Věk Vodnáře ano nebo ne?

Pokud nemáme zpracované a přijaté naše vnitřní hodnoty, Saturn je svojí symbolikou prostředníkem k tomu, abychom se zastavili, přijali se a zrealizovali je v našem každodenním životě.

Nepotřebujeme novou formu (Saturn), ale nový obsah, nové - životaschopné hodnoty (Venuše - vládne v Býku a ve Vahách)

 Žádný koberec ručně neupleteme bez trpělivosti, použití vrozené zručnosti a znalostí lidí, kteří s výrobou koberců mají dlouholeté zkušenosti.

2023 - znamení Býka:

"VŠE, CO MÁM, NOSÍM S SEBOU"

Býk je shromažďovatelem, sběratelem, archivářem a zásobovatele, který umožňuje získat, poskytuje, dopřává, ale i hromadí, opatruje a třídí a pak i uchovává hmotné statky života. Osa Býk - Štír (osa energie a zdrojů) vás vede k tomu, abyste zrekapitulovali váš hodnotový systém a znovu ho vybudovali. Čelíte nejistotě na úrovni toho, co jste doposud získali, čelíte zatajování informací o skutečném životě a vašich schopnostech, o tom, jak prostřednictvím vašich těl můžete nakládat s energií, procházíte rozkladem na společenské i osobní úrovni 

proto, abyste zvnitřněli a začali se aktivně vymezovat, abyste přijali sami sebe (začali mít rádi sami sebe a potřeby svého těla a tím poznali jeho možnosti a schopnosti), nechali se inspirovat láskou a krásou všeho okolo vás, tím přijali vaši lidskost, vzájemně na tomto základě propojovali a prostřednictvím kvalit planety Mars se aktivně individuálně rozhýbali s cílem poznávat a realizovat možnosti, jak každodenně vytvářet přirozený svět v propojení s přírodními - kosmickými rytmy na základě intuice (začali psát vlastní verzi z vnějšku jednostranně předkládaného příběhu).

Precesní cyklus - Platonský rok:

Pomalý kuželovitý pohyb zemské osy kolem pólu ekliptiky zvaný precese. má několik průvodních jevů. Jedním z nich je posun Jarního bodu (tj. křížením ekliptiky se světovým rovníkem) a s ním celého tropického zvěrokruhu.

Pohled prostřednictvím selského rozumu: Představte si tento pohyb pro začátek velmi jednoduše. Představte si vesmír jako obrovskou energetickou hmotu otáčející se pravotočivě v prostoru. 

Součástí té hmoty (vesmíru) je zeměkoule (a také celá naše sluneční soustava), která se také otáčí, ale naprosto logicky-fyzikálně rychleji, než velká vesmírná hmota. Dále se v otáčející se velké hmotě nachází souhvězdí točící se spolu s ní také poněkud rychleji, al ne rychleji, než zeměkoule. Naši chytří předci vyvinuli podle postavení Slunce, které pozorujeme ze zeměkoule, časový měřič - ekliptiku, jejíž součástí je 12 stejně velkých znamení, které pojmenovali podle seskupení hvězd v té velké hmotě pozorovatelných ze země tzv. souhvězdí a jako první určili nultý bod Berana, podle jehož pohybu začali počítat ty slavné "platonské roky" dlouhé cca 25000 let, kdy trvající jeden "měsíc" je dlouhý cca 2160 let. Podrobněji zde postupně vše přepíši z knihy Milana Špůrka.

Výše zmíněný rok se pokoušeli mnozí badatelé  různě spočítat, až se ztratili ve vlastních myslích. 

JEDNODUŠE: Posun Jarního bodu a s ním celého tropického zvěrokruhu - ekliptiky se pohybuje "nepravidelně" rychleji, než se otáčí souhvězdí okolo zeměkoule, takže logicky se po uplynutí celého oběhu objeví tam, kde jeho pohyb začal. Protože se však pohybuje rychleji, vypadá to, jakoby při návratu na svoje původní postavení couval (pohyboval se protisměrně), a proto se v roce 2012 nacházel na začátku znamení Býka "siderického horoskopu", což se potvrzuje samozřejmě na základě výsledků práce mnoha astronomů a astrologů. 

Nemůže se nacházet ve znamení Vodnáře - musel by se pohybovat opačně, což je na základě fyzikálních zákonů nesmysl.

Detailněji je vše popsáno níže v použitých textech Milana Špůrka z knihy Tajemné rytmy dějin, další doplním.

Precese zemské osy, jarní bod, ekliptika a souhvězdí:

Pohyb nosičů nebes

Sledování pohybu Slunce umožnilo našim prapředkům zafixovat čtyři významné dny v roce:
- jarní rovnodennost
- letní slunovrat
- podzimní rovnodennost
- zimní slunovrat

Každý rok se pak očekávaly rovnodennostní a slunovratové dny, mezníky průběhu roku. Dělily plynoucí čas na astronomické roční doby a nejstarší civilizace ode dne jarní rovnodennosti odvozovaly počátek nového roku. Východ Slunce při jarní rovnodennosti byl považován často za nejdůležitější mezník pohybu Slunce na obloze.

Podle některých badatelů si pradávní pozorovatelé všímali před východem či po západu Slunce také pozadí tvořené hvězdami na obloze. Hvězdná uskupení, v nichž Slunce vycházelo resp. zapadalo při rovnodennostech a slunovratech, nazývali nosiči nebes. V naší době máme čtyři nosiče nebes:

- souhvězdí Ryb (jarní rovnodennost)
- souhvězdí Blíženců (letní slunovrat)
- souhvězdí Panny (podzimní rovnodennost)
- souhvězdí Střelce (zimní slunovrat)

Naši vzdálenější předkové však na obloze mohli vidět jiné nosiče nebes než my dnes. Slunce při jarní rovnodennosti nevycházelo na pozadí souhvězdí Ryb.

Vlivem jevu zvaného precese zemské osy (směřuje k Polárce) totiž dochází ke zdánlivému posunu jarního bodu (a tedy i východu Slunce při jarní rovnodennosti) na pozadí ekliptiky souhvězdími. Nosiči nebes se tedy posunují z jednoho souhvězdí do druhého (nikoli znameními zvířetníku - ty jsou pouze lidmi vypočítaném "pravítkem", skrze něž se pozorujeme souhvězdí, podobně jako kukátkem). Do stejného bodu se pak vracejí každých přibližně 26 000 let. Zdánlivě se tedy z úhlu pohledu ze země skrze "kukátko-pravítko-ekliptiku" souhvězdí na pozadí pomalu posunují, otáčejí pod pevným křížem tvořeným spojnicemi rovnodennostních a slunovratových bodů:

Precese zemské osy

Encyklopedie Diderot:

Precese, pohyb okamžité osy otáčení setrvačníku kolem pevné osy v prostoru vlivem působení vnějších sil. 

Precese zemské osy, pohyb zemské rotační osy. Zemské těleso je zploštělé (viz též elipsoid zemský). Na přebytky hmot oproti kulovému tvaru působí přitažlivá síla Měsíce a vytváří silovou dvojici, která mění směr zemské osy. V menší míře ji mění i Slunce. Země tedy současně s rotací a obíháním kolem Slunce vykonává další pohyb, tzv. lunisolární precesi. Zemská osa při ní opisuje kuželovou plochu kolem normály k ekliptice. Úhel mezi zemskou osou a normálou k ekliptice je 23,5°. Perioda precese zemské osy činí 25 725 roků (tzv. platónský rok). Precese má opačný smysl otáčení než zemská rotace, tzn. že rotační osa Země se stáčí k západu. Viz též nutace.

Zemská osa vykonává kývavé pohyby (jako roztočená káča). Tento jev nazýváme precesí zemské osy. Osa opíše celý kruh za zhruba 26 000 let, jindy se udává přesnější trvání 25 725 let. Precese způsobuje zdánlivý posun jarního bodu na pozadí ekliptiky souhvězdími o 1° za zhruba 72 let (přesněji 71,47 let).

Pozorování precese

Pozemskému pozorovateli se precese projevuje například těmito způsoby:

a) Pomalá změna v postavení Slunce vůči pozadí ekliptiky v souhvězdích vzhledem k pozici Slunce přesně před rokem (tropickým). Např. při pozorování hvězdné oblohy těsně před východem Slunce při jarní rovnodennosti.

Je třeba upozornit na slovo "pomalá změna". Rychlost posunu rovnodennostního východu Slunce na hvězdném pozadí činí pouhý 1° za zhruba 72 let! Jedná se o posun Slunce o tloušťku palce natažené ruky. Je zřejmé, že objevit jev precese, kdy pozorovatelné změny začínají být patrné až po mnoha desítkách či spíše stovkách let přesného pozorování, není jednoduché.

Precesi objevil údajně řecký astronom Hipparchos přibližně kolem roku 130 př. n. l. Podle některých badatelů však byla tato znalost začleněna do mýtů, které vznikaly již před více než 8000 lety! A nejen všeobecná znalost posunu Slunce či nebeského pólu, ale také znalost délky trvání precese! Znali precesi zemské osy již lidé ve starověku?

VĚK VODNÁŘE ANO NEBO NE:

Věk Vodnáře skončil před 4276 lety - další nastane 21308

O přechodu z věku Berana do věku Býka na přelomu druhého a třetího tisíciletí věděl už před 440 lety Nostradamus - viz jeho čtyřverší X/72.                             

VYVRÁCENÍ EZOTERICKÝCH BLUDŮ TÝKAJÍCÍCH SE POMYSLNÉHO VSTUPU DO VĚKU VODNÁŘE:

• Mnoho lidí tvrdí a další věří, že jarní bod vstoupil do znamení Vodnáře směrem ke znamení Berana ... Jarní bod se vůbec nikam nepohybuje, natož aby se pohyboval "směrem k Beranu"! Jarní bod se prostě nemůže "pohybovat směrem k Beranu", protože sám je počátečním (nultým) bodem Berana! A z úplně stejného důvodu také tento nultý bod Berana se nemůže nacházet v žádném jiném znamení než zase jenom v Beranu! 
• Tvrzení (bohužel velmi rozšířené), že jarní bod se posouvá znamením Ryb směrem ke znamení Vodnáře, je naprostým nesmyslem, a je velmi smutné, že si takto triviální věc snad 90% astrologů nedokáže vůbec uvědomit. 
• Jarní bod se (zdánlivě!) posouvá na pozadí souhvězdí, v určité perspektivě tedy postupuje souhvězdím Ryb směrem k souhvězdí Vodnáře - jenomže souhvězdí nejsou znamení! 
• Co se v důsledku precese pohybuje, to jsou právě ona souhvězdí - hvězdy prostě obíhají pevným tropickým zvěrokruhem ve stejném smyslu jako Slunce a Měsíc (a také planety, pokud zrovna nejsou retrográdní), pouze velmi pomalu (1 stupeň za cca 71,5 roku).

• Dalším nesmyslem je tvrzení, že věk (jakýkoli věk) začíná vstupem jarního bodu do nějakého (jakéhokoliv) znamení. Opět: jak může nultý bod znamení Berana vstoupit třeba do znamení Vodnáře?
• Jarní bod nemůže být ve znamení Ryb, nachází se v souhvězdí Ryb, jenomže souhvězdí se na žádné stupně prostě nedělí! Z toho důvodu je také naprostým nesmyslem tvrzení, že "za 300 let vstoupí do prvního stupně Vodnáře". Opět: do znamení Vodnáře vstoupit nemůže, a souhvězdí Vodnáře žádný první stupeň nemá! 
• Křesťané a symbol ryby:  znamení Ryb je nejduchovnějším, nejmystičtějším znamením zvěrokruhu,  symbolizuje oběť a transformaci. Je závěrečnou fází jednoho cyklu. Právě z tohoto důvodu byla symbolem prvních křesťanů ryba, a ne proto, že začínal "věk Ryb". Ten Kristovým příchodem a jeho obětí totiž skončil, ne začal!

• Astrologie postavena na tropickém zodiaku (ekliptika) a nikoliv na souhvězdích! to, že v posledních staletích před Kristem se souhvězdí i znamení zhruba překrývala je sice fakt, ale to ještě neznamená, že v astrologii hrály ony náhodné shluky hvězd nějakou roli! Střídání astrologických věků je faktem, který skutečně vychází z precesního pohybu zemské osy, ukazatelem střídání těchto věků však není (a nemůže být, jak jsem se Vám pokusil vysvětlit) jarní bod! Ten je neměnnou, pevnou nulou celého systému, a ukazatelem 

• Druhý omyl spočívá v naprostém nepochopení symbolického smyslu tropického zodiaku/ekliptiky (tedy základního astrologického "jeviště"). Ten totiž není ničím jiným než obrazem universálního vývojového cyklu od zrození (Beran) přes dospívání, zralost, vrchol života (Kozoroh) až k oběti a transformaci, přerodu v nový počátek (Ryby). Tímto vývojem prochází naprosto všechno, co se ve vesmíru vyskytuje, tedy nejen člověk, ale třeba i hvězdy nebo galaxie, a je naprosto absurdní představovat si, že vývoj čehokoliv může postupovat obráceně, tedy ve směru Býk - Beran - Ryby - Vodnář - 

Kozoroh atd. Tvrdit něco podobného je asi stejný nesmysl jako tvrdit, že po březnu přijde únor, po únoru leden a po lednu prosinec!  (chronokratorem) může být pouze bod, který postupuje tropickým zvěrokruhem ve stejném smyslu jako Slunce a Měsíc, tedy ve směru Beran - Býk - Blíženci atd. RNDr. Milan Špůrek tento bod (po mnohaletých výzkumech!) odvodil od polohy hvězdy Regulus, od kterého odečetl délku 120 stupňů (tedy astrologicky trigon nebo trinus), a pomocí takto získaného bodu Alfa určil (a opět velmi pečlivě ověřil) jednotlivé historické epochy (věky).

• Právě podle takto pojaté astrochronologie začal věk Vodnáře v roce - 4420 (před Kristem), a skončil v roce - 2276. Po věku Vodnáře zcela logicky následoval věk Ryb (- 2276 až - 132), potom věk Berana (- 132 až 2012), a v roce 2012 začne věk Býka. 
• To všechno jsou věci, které se dají velmi dobře historicky doložit - ne podle toho, že někde uctívali býka a jinde třeba ibise, ale podle skutečného charakteru té které epochy. 
• Je třeba si uvědomit například, že období mezi lety - 4420 až - 2276 bylo dobou objevu písma a zemědělství (Sumer), stavbou velkých pyramid (Egypt) atd., což jsou věci typické pro charakter znamení Vodnáře (nové objevy a technologie, snaha předat dalším generacím znalosti a dovednosti - a co jiného jsou pyramidy?) 
• Věk Ryb (- 2276 až - 132) byl zase nejduchovnějším obdobím dosavadních lidských dějin - uvědomte si, že právě z této doby pocházejí všechna dodnes platná duchovní hnutí - hinduismus, buddhismus, judaismus, křesťanství (Ježíš byl Žid), a konec konců i samotná esoterika (Hermes Trismegistos). Ježíš svou obětí toto období završil, uzavřel (přesně v duchu Ryb), a zahájil tak nový vývojový cyklus (nový věk Berana). A období, které před námi leží, je svým charakterem naprosto typické pro Býka - před lidstvem stojí především problém vyčerpání všech zdrojů (surovinových, potravinových, energetických), na kterých celá naše civilizace stojí. A vyřešení tohoto problému, který je otázkou přežití člověka jako druhu (zabezpečení materiálních podmínek existence), je typické pro Býka, a nikoliv pro Vodnáře!
• Celý tento blud (stále bohužel velmi rozšířený) o blížícím se "věku Vodnáře" spočívá na dvou kardinálních omylech. Zaprvé se neustále svévolně zaměňují pojmy souhvězdí a znamení, pojmy, které (kromě shodných jmen) spolu nemají vůbec nic společného. A také bohužel všichni astrologové, kteří o "věku Vodnáře" fantazírují, naprosto neopodstatněně přesouvají astrologické charakteristiky znamení (bezpečně ověřené tisíce let trvající astrologickou praxí) na stejnojmenná souhvězdí. Ta jsou dnes ovšem zhruba o 25 stupňů posunuta jinam, to jednak, a zadruhé ve středomořské astrologii nikdy nehrála žádnou roli. Jiří Trnka/astrology pacifik.

Co nám přináší věk  Býka, text z roku 2012:

.. Věk Berana (mužský a ohnivý), který právě skončil (2012), nesl v sobě i křesťanskou symboliku Beránka božího. Byl však pod patronací astrologického vládce znamení Berana - Marsu, akční planety vůle a boje. Křesťanská či spíše katolická Evropa objevila a dobyla řadu kontinentů a zemí. Byl to věk lidského sebeobětování ale také nespočetných válek a drancování přírody. Člověk pronikl do všech končin země ale cesta, po které se vydal, jej dovedla téměř ke sebezničení.

Nastávající věk Býka 2012 bude astrologicky věkem ženským, pevným, zemským a poživačným. Z hlediska makrocyklu vstupujeme teprve do druhé poloviny novověku, který má povahu inflexně divergentní. To znamená protichůdné postoje a trendy. Nůžky se stále více rozevírají. Zrození ekologie a feminismu bude nejprve poznamenáno fanatismem (ekoterorismus, militantní feminismus, boj proti "bílému muži" - pozn. autora) jako dozvuk vlády Marsu v Beranu. Poroste smyslnost, poživačnost a spotřeba, zároveň se shora sílící tendencí ke globalizaci s nebezpečím zneužití. Proti tomu se bude zdola objevovat touha návratu k matce Zemi. 

Z hlediska mezoměřítka žijeme v období konvergence. Skončilo 180leté období Ryb, začalo palcové období Berana (2012 až 2191 - první měsíc věku Býka). Od r. 1967 žijeme v mezosekvenci, kde precesní zodiakální křivky mají průběh inflexně konvergentní až do r. 2057. Je charakteristická velkými etnickými pohyby (migrace lidí). Na pozadí makroměřítka věku Býka s výraznou divergencí  

společnosti bude ve střednědobém období a na lokální úrovni probíhat konvergence - sjednocování a sbližování (zde lze zařadit snahy o posilování vlastenectví, národů i rodiny - pozn. autora). Na jedné straně zde budou působit vymoženosti otevřeného světa, globalismu, megaměst, internetu a dalších technologií. Na druhé straně porostou tendence návratu k tradicím, folklóru, přírodě a komunikaci jen mezi bližními. Obě tyto tendence budou vzájemně konvergovat a lidský svět se dále propojovat. Je zde zejména nebezpečí oslabování států (jejich hranic a bezpečnosti) a zničující migrace lidí. V mikroměřítku žijeme právě v 15letém mikrocyklu Berana, v jeho konvexní amplitudě. Posiluje to konvergenci a synkretismus na nejnižších úrovních ... Autor: Milan Špůrek, Tajemné rytmy dějin.

Saturn ve Vodnáři:

Řeší téma týkající se našeho strachu a vnitřního zákazu nebo odporu ke svobodě, extravagancím, individualitě, pokroku, utopii.

Významově nás spojí se strachem z osamění, opuštěnosti z toho, že podlehneme a že se rozvíjením svých osobních zvláštností vyloučíme z okruhu ostatních, "privilegovaných" skupin, takže nebudeme patřit nikam.

Budeme puzeni vnitřně zpracovávat naši chorobnou sebestřednost a neustálé malicherné lpění na svých libůstkách a zvláštnostech na úkor srdečné radosti a spokojených mezilidských vztahů.

Na tom základě chtě nechtě začneme více nahlížet do hloubi našich strachů a zjišťovat, jaké jsme schopni provádět šílenosti vůči světu, 

Zemi, našemu tělu a naší mysli, jenom, abychom se odlišili. Zjistíme, do jaké míry jsme posedlí různými reformními myšlenkami, i když nám ve skutečnosti velmi škodí..  

Osvobozením vlastní mysli/ducha, přijetím životních zkušeností z toho, co nám na základě obrovského množství informací vnější svět diktoval a my ho poslouchali, aniž bychom vědomě chtěli, začneme pociťovat pravou tvář skutečné nezávislosti a osobitosti. 

Tranzit Saturna znamením Vodnáře nás naučí střízlivému postoji vůči všem experimentům a novotám. Zkouškou časem projdou pouze ty novinky, vynálezy a vývojové postupy, které budou skutečně použitelné v zájmu zdravého života lidské společnosti. 

Pravotočivost a levotočivost v tropickém zodiaku:

Pravotočivému pohybu hodinových ručiček odpovídá například pravotočivé utahování šroubu vodovodního kohoutku nebo pohyb volantem v pravotočivé zatáčce, v astronomii denní pohyb Slunce od východu přes horní kulminaci v poledne k západu, nebo zpětný precesní posun jarního bodu souhvězdími siderického zodiaku, ale také například pohyb lunární dráhy a uzlů planetárních drah tropickým zodiakem. 

V pohledu od severního pólu ekliptiky opisuje severní světový pól v prodloužení zemské osy pravotočivým pohybem precesní kružnici, zatímco zemská rotace se v pohledu od severního pólu děje naopak levotočivě. V astrologii je pravotočivý postup vytváření živlových trigonů od znamení základního přes znamení pohyblivé k pevnému.

Levotočivý je naopak pohyb při povolování šroubu, pohyb volantem v levotočivé zatáčce, v astronomii roční pohyb Slunce tropickým zvěrokruhem, sled zodiakálních znamení (Beran-Býk-Blíženci), ale také precesní posun souhvězdí a jejich jednotlivých hvězd tropickým zodiakem.

Pro téma této knihy se jeví otázka pravotočivosti a levotočivosti v zodiaku velmi důležitou. Tím, že pod prahovou zápornou osou pevného zodiakálního kříže vládnou pouze čtyři inferiorní planetární vládci znamení (Venuše, Merkur, Slunce, Luna), zatímco nad touto osou jich vládne celkem šest a každá z těchto vnějších planet ovládá dvě zodiakální znamení, vznikají v zodiaku dvě řady planetárních vládců.

Z nich levotočivá (via Slis) postupuje ve směru Slunečního pohybu zodiakem, začíná Plutem ve Štíru, pokračuje Neptunem ve Střelci, Uranem v Kozorohu atd. a končí Sluncem ve Lvu.

Druhá - pravotočivá (via Lunae) začíná naopak Plutem v Beranu, pokračuje Neptunem v Rybách atd. a končí Lunou v Raku. Tato druhá odpovídá tzv. egyptské planetární ředě, ovšem v obráceném pořadí a navíc doplněné trojicí novověkých planet. V dalších kapitolách se postupně ukáže prvořadost levotočivé řady planetárních vládců, neboť se o ni bude opírat posloupnost precesních zodiakálních věků i jejich podrozdělení (subdivize).